Fara - obecní úřad

Farní budova v Seči byla pravděpodobně postavena společně s kostelem ve 14. století. Pan řídící učitel a bývalý kronikář obce Jan Tyll ve svých domovních listech píše, že nejsou žádné zprávy o jejím založení. První písemné zmínky o faře byly psané v německém jazyce. Zprávy, které máme, jsou v podstatě o místních farářích a opravách či přestavbách, které kdy byly na faře vykonány.

Od roku 1851 byl administrátorem Jan Kratochvíl, který nechal na budově fary vybílit štít a přeložit schody a zeď u farní zahrádky.
Dalším farářem byl 22.5.1883 majitelem Seče, hrabětem Karlem Janem ze Schönbornu, ustanoven Jakub Sedláček. Farář po svém nástupu nalezl farní budovu v tom nejbídnějším stavu. Postěžoval si na svého předchůdce, který se o farní budovu vůbec nestaral: „Byla to skutečně roztrhaná chalupa, do níž slunce svítí aneb i prší.“ Farář ihned po svém nástupu žádal u patrona o stavební opravy. Ten mu vyhověl a v roce 1884 byla opravena střecha.
Patronem hrabětem Karlem Janem ze Schönbornu byl 5.12.1900 jmenován farář Jan Křapka, který nechal na podzim roku 1901 opravit střechu. Ve stejném roce byly provedeny práce natěračské, malířské, truhlářské, zámečnické, kovářské a sklenářské. V obývacím pokoji vedle kuchyně byla nainstalována kamna. Na faře byly spraveny podlahy, vyměněny shnilé stropní trámy za nové a v kuchyni udělán nový rákosový strop. Zásluhy těchto oprav patřily panu Jindřichu Komisaři Kosákovi a panu rytíři z Vlastimilu.
Po smrti faráře Jana Křapky se stal administrátorem setecké fary pan Josef Zvánovec. Poté byl v září 1905 jmenován farářem Antonín Pavlík, který se rozhodl v roce 1906 zvelebit farní hospodářství. Odstranil zestárlý živý plot velké zahrady a zahradu oplotil plaňkovým plotem. V roce 1912 nechal celou farní budovu a stáje ze dvou stran nově nahodit a obílit. V dubnu 1913 byla vybudována žumpa. Nicméně farář Pavlík zde nebyl vůbec oblíbený, protože „lichvou a keťasením získal velikého jmění a náboženství a kostel mu byl pouhým prostředkem k obohacení“ (pozn. Keťasy označoval prostý lid sobce, kteří „z lidské bídy nahromadili mnohdy značné jmění nic nedbajíce, že na penězích takto získaných lpí krev, pot a slzy bezzemků“).
Po jeho smrti byl administrátorem Václav Pulda a 1.2.1923 nastoupil nový farář Jindřich Papač. Fara byla zcela vyprázdněna, a než byl doručen nábytek, bydlel pan farář u kostelníka. V červnu 1924 byl upraven tmavý nepraktický pokoj proti domovním dveřím za kuchyní a bylo probouráno pravé okno od dveří. Pec byla zmenšena a zpřístupněna společně s komínem z chodby. Byly probourány dveře do rohového pokoje, podlaha za dveřmi z chodby do kuchyně byla zvednuta, byl upraven schod na chodbě před dveřmi a byla zakoupena železná kamna. Bylo nainstalováno světlo ve třech místnostech a světlo nad domovními dveřmi na dvoře. Vše se opravilo na náklady faráře a manželů Hanzlíkových ze Seče.
Ve dnech 1.-4.září 1924 se konaly kolem Seče velké divizní manévry znázorňující útok a obranu Plzně. Všechny vesnice byly obsazeny vojskem. Na faře bylo ubytováno 60 mužů a 2 důstojníci. Ve škole byla umístěna vojenská nemocnice a telefonní ústředna. Ve stejném roce se rozhodovalo o pronájmu fary.
V noci 26.6.1925 se kolem půlnoci vloupali dva zloději oknem hospodyně do farní budovy. Hospodyně tvrdě spala a neslyšela zloděje, kteří ukradli peněžní hotovost a dvoje brýle.
V roce 1927 se opět žádalo o opravu fary, ale marně. Budova byla v katastrofálním stavu, místy do ní zatékalo, stropy byly promočené, vápno od stropu odloupané a hrozilo spadnutí stropu. Ve špatném stavu byla i kůlna před chlévy a ploty při větším větru padaly.
Ve dnech 21.-28.8.1927 se konaly kolem Seče opět menší manévry, během kterých byli na faře ubytováni 3 důstojníci, 16 koní a vojenská kuchyně pro 15 důstojníků.
Dne 24.9.1928 se konečně začalo s opravami. Byl postaven nový krov a střecha dostala novou krytinu. Dále byla opravena svalená zeď u hřbitova v délce dvou metrů, štít farní střechy naproti kostelu a plot. Tehdejší farář Papač upravil místnost naproti domovnímu vchodu na obytnou a kancelář, kam byla umístěna zachovalá kachlová kamna dovezená z Řeneč. Dne 11. listopadu 1930 nechal farář vyčistit rybníček na farní zahradě a položit nové roury a stavidla.
Po odchodu Jindřicha Papače do Tučap byl administrátorem farář z Řeneč Antonín Chlebeček. Dne 1.9.1933 se stal farářem Štěpán Pařížský, který pobyl v Seči pouze rok. Poté byl opět administrátorem Antonín Chlebeček. Dalším farářem se stal Benedikt Spisar.

Dne 19.7.1949 byl místní NV vyrozuměn ONV Blovice, že majetek zdejší fary se stává majetkem státu a budovu, stodolu a chlévy převzala Krajská silniční služba v Blovicích. Téhož roku se začalo s opravami. Opravena byla střecha na všech budovách. Stodola byla upravena na garáž pro silniční auta a z chlévů bylo zřízeno skladiště. Dvůr fary byl vyrovnán a zválcován.

V prosinci 1957 se zastupitelstvo rozhodlo pro rekonstrukci školy a po domluvě s farářem byl nábytek uskladněn v místnosti farního úřadu po dobu 4 měsíců. Obytné místnosti byly pronajímány na bydlení a v roce 1959 zde byla dokonce zřízena mateřská školka. Po ukončení působení mateřské školy byla budova opět pronajímána příležitostně na bydlení a nakonec využívána Správou a údržbou silnic jako sklad.

Budova postupně ztrácela svůj význam, byla nevyužitá a chátrala a nakonec byla určena k demolici, což se ovšem nelíbilo zastupitelstvu obce v čele se starostou Mgr. Danielem Hajšmanem, který požádal Plzeňský kraj o koupi tohoto domu za symbolickou cenu za účelem jeho záchrany. V roce 2011 schválilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje darování této budovy obci Seč.

Aby se zastavila devastace objektu, proběhla v srpnu 2012 oprava střechy. V září téhož roku zastupitelstvo rozhodlo, že budova bude po rekonstrukci sloužit jako obecní úřad. Budova byla zkontrolována projektantkou, která doporučila před rekonstrukcí stavbu staticky zajistit. Začátkem roku 2015 byly podbetonovány základy a zdi byly staženy ocelovými táhly. Poté se vyřídilo stavební povolení a celkové rekonstrukci už nic nebránilo. Bouralo se, trhaly se stropy, vykopávaly podlahy, zazdívala okna a dveře, které se naopak se vybourávaly jinde.
Celá rekonstrukce byla financována z vlastních zdrojů obce a z dotací schválených Radou Plzeňského kraje. Celkem jsme z programů Havarijního stavu a naléhavé potřeby PK 2014, z PSOV PK 2012, 2015, 2016 a 2017 získali finanční podporu ve výši 1.210.000,- Kč, přičemž celkové náklady na rekonstrukci činily 3.805.000,- Kč.

Po kolaudaci se stala budova bývalé fary od 2.1.2019 konečně novým Obecním úřadem.